• Announcements

    • Evan Burton

      OPEN REGISTRATION BY EMAIL ONLY !!! PLEASE CLICK ON THIS TITLE FOR INFORMATION REQUIRED FOR REGISTRATION!:   06/03/2017

      We have 5 requirements for registration: 1.Sign up with your real name. (This will be your Username) 2.A valid email address 3.Your agreement to the Terms of Use, seen here: http://educationforum.ipbhost.com/index.php?showtopic=21403. 4. Your photo for use as an avatar  5.. A brief biography. We will post these for you, and send you your password. We cannot approve membership until we receive these. If you are interested, please send an email to: edforumbusiness@outlook.com We look forward to having you as a part of the Forum! Sincerely, The Education Forum Team
Sign in to follow this  
Followers 0
Dalibor Svoboda

O pedagogice a vyučování.

18 posts in this topic

Vzpomínám občas znovu na ty nekonečné diskuse kolem internetu, který se s takovou vervou začal prakticky zavádět do švédských škol kolem roku 1997.

Jak jej co nejlépe využít!? Jak změní školní pedagogiku!? Jaký ůkol budou mít nyní učitelé ve třídách? A kolik to všechno bude stát? Nebylo by lepší použít všechny tyhle peníze na lepší učebnice? Na lepší školní prostředí? Na vyšši učitelské platy?

To bylo otázek a názorů.

Já sám nejvíce vzpomínám na mého přítele, učitele z mé dvanáctiletky s kterým jsem spolupracoval na škole a posléze na Školním úřadu.

“Budoucí pedagogika se zakládá na zodpovězení tří otázek!” Měl vždy přitom zdvižené tři prsty před sebou do vzduchu s kterými netrpělivě mával před mým nosem. “Jak učit? Kde učit? Co učit?”

No jo, jak učit? S pomocí internetu a počitačů odpověděl si vždy sám. Pro něj byla tahle věc již rozhodnuta tou fantastickou technikou, která ležela na dosah ruky v každém na internet připojeném počítači.

Kde učit? No třeba beze škol. Žáci prostě sedí doma a studují dálkově s pomocí internetu. Několik takových škol začalo s internetní pedagogikou ve Švédsku. Několik takových škol pořád ještě u nás existuje. Bohužel zdá se, že lákají svojí pedagogikou spíše žáky, kterým se do škol chodit moc nechce, než žáky, kteří by se s pomocí takové individualní pedagogiky mohli lépe vyvinout.

Co učit? Všechno co patří k životu, byla jeho odpovědˇ. A protože život není vysortýrovaný do předmětů vždy tvrdil, že předměty musí být na školách odstraněny. Výuka by se měla zaměřit na nadpředmětní řešení konkretních úkolů a problémů, které by si žáci formulovali (s pomocí svého učitele) sami.

Co nám z těchto a jiných podobných diskusí zůstalo zde ve švédském školství dodnes? Na to bych snad odpověděl v následujících příspěvcích.

A u vás v Česku? Proříváte anebo jste již prožily podobné diskuse? Jak dopadly?

Edited by Dalibor Svoboda

Share this post


Link to post
Share on other sites

Naše škola se přestavuje. Jedna její půlka je již přestavená a začalo se v ní vyučovat po zimních prázdninách. Ta přestavěná půlka vypadá fantasticky. Třídy neexistují. Žáci pobývají dohromady se svými učitely v prostorách určených pro ně a pro učitelský kolektiv, který se o ně stará a učí je. Každý takový prostor je vybaven asi kolem třiceti počítači. Žáci se pohybují volně ve svém prostoru „v honbě“ za „svými znalostmi“, učitelé je uvádějí do pedagogických tématů a potom také povzbuzují. A též opravují s pomocí rozhovorů výsledky a získané znalosti.

Funguje to? Já nevím, právě moje půlka skoly ještě přestavěná není. Ale jsem zvědavý na to až tenhle způsob výuky sám budu moci vyzkoušet. V ůnoru 2005!

Edited by Dalibor Svoboda

Share this post


Link to post
Share on other sites

Dalibore,

pro vyučování žáku (učňů) v elektronických oborech jsou také dané pevné osnovy, ale každý žák má samozřejmě jinu rychlost zhotovení prací a ti rychlejší mají možnost pracovat na svých pracích, nebo ti pomalejší dodělávají.

Nejde o výrobek, ale aby se probírané téma naučili, tak na ně nespěcháme. A tak se zcela samozřejmě "peleton roztrhá" a výuka se stává hodně individuální. Mistr (nyní přejmenovaný na učitele odborného výcviku) prakticky provádí individuální výuku každého žáka a protože mají různé zájmy, podporuje je v jejich rozvoji. Je to velmi náročné, protože někteří mají velmi specializované zájmy (programování tak zvaných PIC - programovatelných integrovaných obvodů na bázi mikroprocesorů, jiný dělají různé zesilovače nebo jen blikátka a pod.) a učební osnovy určitou volností toto umožňují a přímo při výuce to realizujeme.

Můžeš pokračovat o zkušenostech ze švédského školství? Je to velmi zajímavé.

Edited by Vladimir Havlicek

Share this post


Link to post
Share on other sites

Kdyby nekde byl strucny souhrnny clanek popisujici napriklad svedske skolstvi (i zdanlive malickosti - od kolika do kolika je vyucovani, zda maji domaci ukoly, skolni jidelnu, prestavky, jak je to s omlouvanim absence, jako maji vyucovaci predmety, znamkovani, zda deti sedi tise v lavicicich a odpovidaji jenom "..kdyz se prihlasis, nebo jsi tazan.., nevyrusuj, dej sem zakovskou knizku!! ...". nebo mohou volne diskutovat, atd, atd, bylo by to velmi prinosne a poucne. Pokud to nekdo cerstve nahodou neprobira na ped.fakulte, nevi, co by mel vedet.

Tyhle otázky jsem dostal mejlem od Vladimíra Havlíčka 24.5. Slíbil jsem odpovědět i když moje odpověd trochu trvala a ješte není kompletní. Ale budu v ní pokračovat.

Švédské školy jsou posledních patnáct let řízeny obcemi. Dříve byly školy řízeny švédským státem. Rozhodnutí o změne bylo učiteli kritizováno, dokonce bylo jednou z příčin třítýdenní učitelské stávky v roce 1991. Cíl výuky, způsob vyučování a zařazení předmětů do různých ročníků, pedagogický obsah předmětů a dokonce i základy pro udělování vysvědčení byly tímto rozhodnutím decentralizovány. Dnes jsou to učitelské kolektivy na jednotlivých školách, kteři (pod “dozorem” obecních politiků) rozhodují jak školní výuka bude vypadat. Obecní politikové zase rozhodují v jakých ekonomickych rozpočtech jejich školy budou existovat.

Švédský stát (švédský parlament a švédská vláda) ovlivnuje školní politiku s pomocí školního úřadu, který radí, navrhuje, přikazuje a v poslední době i kontroluje jestli se školy návrhy a příkazy řídí.

Školní úřad též vypracoval jaký obsah předmětů ”národní školní programy” mají mít. Národních školních programů výuky je asi dvacet. Větší školy jich mají více nez malá gymnasia v malých obcích. Jeden je například program přírodních věd, jiný, program společenských věd. Protože ve Švédsku neexistují průmyslovky, ani učiliště, veškerá výuka po základních školách je v gymnasiích. Na švédských gymnasiích se tedy vyučuji též např. technické predměty, stavebnictví, elektrikářstvi, opravy aut, jsou zde estetické programy atd. Mimo národních programů existují lokální programy, které školní úřad schvaluje. Na mojí škole máme lokalní program kde hodně hodin je věnováno karate, aikidu a jiným ”japonským sportům”. Asi dvacet žáků navštěvuje tenhle program, který neexituje v žádné jiné švédské obci.

Švédský stát též finančně přispívá obcím na jejich školní politiku jako “objednavatel” vyučovaní.

Školy tedy nejsou ve Švédsku jednodušse srovnatelné. Pro žáky je například překvapující když se přestěhují z jedné obce do druhé a zjistí, že v nové škole se vyučuje jinak. Je též vidět, že chudé obce mají zatěžko konkurovat ve školství s obcemi bohatými.

A existují i školy privátní. Ty dostávají od obcí menší dotace ale často úspěšně konkurují s obecními školami se svojím “jinačím” pedagogickým přístupem k výuce.

Začnuli odpovídat na otázky nesmí tedy čtenář přehlédnout, že popisuji situaci pouze na mojí škole, v mé obci; Haninge kommun s okolo 65 000 obyvateli z nich mnozí jsou přistěhovatelci z přibližně 30 různych zemí, ležící kolem 15 kilometrů od Stockholmu. V naší obci jsme jediné obecní gymnasium ale konkurujeme o žáky s dvěma menšími privatními gymnasii. Moje gymnasium je veliké. Navštěvuje jej kolem 2 500 žáků.

Edited by Dalibor Svoboda

Share this post


Link to post
Share on other sites

Kdyby nekde byl strucny souhrnny clanek popisujici napriklad svedske skolstvi (i zdanlive malickosti - od kolika do kolika je vyucovani, zda maji domaci ukoly, skolni jidelnu, prestavky, jak je to s omlouvanim absence, jako maji vyucovaci predmety, znamkovani, zda deti sedi tise v lavicicich a odpovidaji jenom "..kdyz se prihlasis, nebo jsi tazan.., nevyrusuj, dej sem zakovskou knizku!! ...". nebo mohou volne diskutovat, atd, atd, bylo by to velmi prinosne a poucne. Pokud to nekdo cerstve nahodou neprobira na ped.fakulte, nevi, co by mel vedet. ...... cast mejlu od Vladimira Havlicka.

Pokus o odpoved:

od kolika do kolika je vyucovani ……?

Vyucovani ve svedskych skolach je nepravidelne. Zalezi na tridni osnove. Nektere tridy zacnou v pondeli v 8hodin jine az v devet a jine zas az v deset. A druhy den je to vse zase naopak ………

zda maji domaci ukoly……?

Samozrejme maji svedsti zaci ukoly. Plni je? ….Nevim, snad ano.

V predmetech, ktere ja vyucuji se vzdy snazim ukoly nemit. Preji si aby moji zaci ukoly splnily ve skole.

skolni jidelnu …?

Mame skolni jidelnu kde vsichni zaci mohou bezplatne jist. Muslimsti zaci maji zvlastni jidelnicek. Tento rok nase obec pozadovala zaplaceni 500 svedskych korun za jidlo v jednom terminu ….

To znamenalo 1 000 svedskych korun za skolni rok. Tento pozadavek placeni byl vsak obecnimi politiky zmenen pro pristi rok. Jidlo pro zaky nasi skoly bude znovu zadarmo.

Prestavky …?

Prestavky jsou ponejvice desetiminutove …… nasi zaci vsak maji sem a tam volny cas mezi vyucovacimi hodinami. Proste pauzu 30 min, anebo 60 min, anebo i delsi ….. z rozvrhovych duvodu.

jak je to s omlouvanim absence …?

Ach to!! Nikdo u nas v podstate neomlouva absence. Skola je prece dobrovolna!!

jake maji vyucovaci predmety ……?

Vsechny ktere jsou zapotrebi …. Svedstinu, anglictinu, matematiku, obcanskou vychovu, dejepis atd , …..

Znamkovani …?

Znamkovaci system je vytvoren uciteli kazde skoly ( Skolni urad to kontroluje!) ……! Z me odpovedi se da vycist, ze je tezke znamkovaci system hodnotit.

Edited by Dalibor Svoboda

Share this post


Link to post
Share on other sites
jak je to s omlouvanim absence …?

Ach to!! Nikdo u nas v podstate neomlouva absence. Skola je prece dobrovolna!!

jake maji vyucovaci predmety ……?

Vsechny ktere jsou zapotrebi …. Svedstinu, anglictinu, matematiku, obcanskou vychovu, dejepis atd , …..

Dalibore, to je jako u Alenky v říši divů! U nás se sleduje absence, omluvání a učitelstvo nepřenese přes srdce a tradice, že si

a) plnoletí žáci mohou psát omluvenky sami,

B) omluvenku píší rodiče a ne lékař (lékař má léčit a ne psát omluvenky a rodičům se má věřit, nejsou podvodníci, kteří své děti - žáky kryjí při záškoláství)

c) atd.

Sleduje se neomluvená absence, tresce se přísně, jako ve výrobě, kde by absence a bulačství ohrozilo plnění pětilého plánu, nebo firmu, a proto se to zdá logické.

Dotaz: jak se tedy určí vzdělávací cesta žáka (žákyně), který chce být třeba prodavačkou, automachanikem, atomovým fyzikem nebo dětskou lékařkou? To mají pevné učební plány, nebo si sami zapisují a volí všechny nebo jen určité volitelné předměty?

Share this post


Link to post
Share on other sites
Kdyby nekde byl strucny souhrnny clanek popisujici napriklad svedske skolstvi (i zdanlive malickosti - od kolika do kolika je vyucovani, zda maji domaci ukoly, skolni jidelnu, prestavky, jak je to s omlouvanim absence, jako maji vyucovaci predmety, znamkovani, zda deti sedi tise v lavicicich a odpovidaji jenom "..kdyz se prihlasis, nebo jsi tazan.., nevyrusuj, dej sem zakovskou knizku!! ...". nebo mohou volne diskutovat, atd, atd, bylo by to velmi prinosne a poucne. Pokud to nekdo cerstve nahodou neprobira na ped.fakulte, nevi, co by mel vedet. ...... cast mejlu od Vladimira Havlicka.

Pokus o odpoved:

od kolika do kolika je vyucovani  ……?

Vyucovani ve svedskych skolach je nepravidelne. Zalezi na tridni osnove. Nektere tridy zacnou v pondeli v 8hodin jine az v devet a jine zas az v deset. A druhy den je to vse zase naopak ………

zda maji domaci ukoly……?

Samozrejme maji svedsti zaci ukoly. Plni je? ….Nevim, snad ano.

V predmetech,  ktere ja vyucuji se vzdy snazim ukoly nemit. Preji si aby moji zaci ukoly splnily ve skole.

skolni jidelnu …?

Mame skolni jidelnu kde vsichni zaci mohou bezplatne jist. Muslimsti zaci maji zvlastni jidelnicek.  Tento rok nase obec pozadovala zaplaceni 500 svedskych korun za jidlo v jednom terminu ….

To znamenalo 1 000 svedskych korun za skolni rok. Tento pozadavek placeni byl vsak obecnimi politiky zmenen pro pristi rok. Jidlo pro zaky nasi skoly bude znovu zadarmo.

Prestavky …?

Prestavky jsou ponejvice desetiminutove …… nasi zaci vsak maji sem a tam volny cas mezi vyucovacimi hodinami. Proste pauzu 30 min, anebo 60 min, anebo i delsi ….. z rozvrhovych duvodu.

jak je to s omlouvanim absence …?

Ach to!! Nikdo u nas v podstate neomlouva absence. Skola je prece dobrovolna!!

jake maji vyucovaci predmety ……?

Vsechny ktere jsou zapotrebi …. Svedstinu, anglictinu, matematiku, obcanskou vychovu, dejepis atd , …..

Znamkovani …?

Znamkovaci system je vytvoren uciteli kazde skoly ( Skolni urad to kontroluje!)  ……! Z me odpovedi se da vycist, ze je tezke znamkovaci system hodnotit.

Snad tedy abych zodpověděl všechny otázky, které jsem dostal. Minulý týden jsem měl moc naspěch, čas nestacil na vše.

Zda deti sedi tise v lavicich a odpovidaji jenom "..kdyz se prihlasis, nebo jsi tazan.., nevyrusuj, dej sem zakovskou knizku!! ...". nebo mohou volne diskutovat, atd,

Švédští žáci moc tiše v lavicich nesedí. Velkou částí výuky je podporovat žákovské aktivity, debaty a diskuse. Žákovské knížky ve švédských školách neexistují. Alespon ne ty, které jsem jednou zažil sám. Na základní škole na Kotlářské ulici v Brně.

Každý švédský žák ma v podstatě svůj vlastní plan výuky. Je sepsán na dotazniku, který odevzdá svému mentorskému učiteli a ten potom tenhle plán se žákem během školního roku sleduje. Nedaří li se žákovy ve škole, zavolá mentor domů rodičům a rodiče se pozvou do školy. Na pohovor a na řešeni situace, která se objevila.

Samozřejmě, ze vše neprobíhá tak ideálně jak to zde popisuji.

Já jsem mentor asi dvanácti žáku v prvním ročniku a deseti žáku v ročníku druhém. Mám s mými žáky nejméně dva velike pohovory během školního roku. Jednou na podzim a jednou na jaře. A spoustu neformálních rozhovorů kdy je to zapotřebí.

Tenhle školní rok mě nejvíce práce zabrala jedna žačka, která začala chodit za školu v únoru.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Kdyby nekde byl strucny souhrnny clanek popisujici napriklad svedske skolstvi (i zdanlive malickosti - od kolika do kolika je vyucovani, zda maji domaci ukoly, skolni jidelnu, prestavky, jak je to s omlouvanim absence, jako maji vyucovaci predmety, znamkovani, zda deti sedi tise v lavicicich a odpovidaji jenom "..kdyz se prihlasis, nebo jsi tazan.., nevyrusuj, dej sem zakovskou knizku!! ...". nebo mohou volne diskutovat, atd, atd, bylo by to velmi prinosne a poucne. Pokud to nekdo cerstve nahodou neprobira na ped.fakulte, nevi, co by mel vedet. ...... cast mejlu od Vladimira Havlicka.

Pokus o odpoved:

jak je to s omlouvanim absence …?

Ach to!! Nikdo u nas v podstate neomlouva absence. Skola je prece dobrovolna!!

Znamkovani …?

Znamkovaci system je vytvoren uciteli kazde skoly ( Skolni urad to kontroluje!)  ……! Z me odpovedi se da vycist, ze je tezke znamkovaci system hodnotit.

Pokus o lepší odpovědˇ na dvě otázky:

- Absence jsou ve švédských školách běžné. Absence se kontrolují, učitelé mají rozhovory se žáky i s rodiči ale absence neubývají.

Žáci starší než patnáct let dostávají státní studijní podporu která je asi kolem 800 švédských korun měsíčně.

Při delší absenci se školy tuhle podporu snaží zastavit.

Nyni se též diskutuje absenci psát na závěrečné vysvědčení. Jako služba pro budoucí zaměstnavatele.

- Ve švédských školách je nejlepší vysvědčení: absolvoval s vyznamenáním, potom je: absolvoval dobře, absolvoval a neabsolvoval. Tedy máme čtyři stupně. Jestliže má žák moc absence v některém předmětu může dostat vodorovnou čárku. To znamená učitel nemá podklad k udělení známky.

Edited by Dalibor Svoboda

Share this post


Link to post
Share on other sites
"Livskunskap, to je předmět o jehož zavedení do gymnasiálních škol se dnes moc ve Švédsku diskutuje. Livskunskap je znalost žít. V době drog, alkoholu, pitomých televiznich serálů, mobingu, zvyšující se kriminality mezi mládeži, znepokojujícího růstu sebevražd mezi mladými lidmi atd. je tento školní předmět považovát za důležitý. Na naší škole ještě zaveden není ale několik kolegů již absolvovalo školení aby tento předmět v budoucnosti mohli učit.

Mohl bych dát více příkladů kdy výuka ve školách se přizpůsobuje potřebám společnosti.

Dalibore, můžeš trochu Livskuskap přiblížit včetně překladu tohoto názvu? Jestli to má něco společného s předmětem "občanská nauka" v českém školství?

I žáci (středních škol a středních odb. učilišť), kteří nemají (pro někoho běžné) znalosti nutné, potřebné nebo použitelné v každodenním životě ve společnosti na soudobém stupni vývoje a civilizace z výchozího rodinného a školního prostředí, mají mít možnost je získat v potřebném a užitečném rozsahu ve škole. Výuka těchto okruhů má mít dvě části :

1) všeobecné pojmenování a

2) praktické životní skutečné případy:

Jsou to zhruba tyto okruhy:

Finance, právo, práce, daně, poplatky, pojištění, pošta, formuláře, požární bezpečnost, telefonování, inzerce, doprava, mimořádné události, řešení osobních problémů, zdraví, první pomoc, stravování, domácnost, rodina, životopis, živnost, výpočty v denní praxi a další.

Tedy reálné životní situace do kterých se určitě nebo pravděpodobně žáci v životě dostávají nebo dostanou, nebo které mohou nastat a na které mají být připraveni nebo být informováni tak, aby o nich měli aspoň základní povědomost.

Tento předmět neznám, možná se toto všechno a ještě více ve škole probírá, ale podle pohledu do učebnic pro střední školy se bere spíš cosi "vyššího" a státoprávního.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Dalibore, můžeš trochu Livskuskap přiblížit včetně překladu tohoto názvu? Jestli to má něco společného s předmětem "občanská nauka" v českém školství?

I žáci (středních škol a středních odb. učilišť), kteří nemají (pro někoho běžné) znalosti nutné, potřebné nebo použitelné v každodenním životě ve společnosti na soudobém stupni vývoje a civilizace z výchozího rodinného a školního prostředí, mají mít možnost je získat v potřebném a užitečném rozsahu ve škole. Výuka těchto okruhů má mít dvě části :

1) všeobecné pojmenování a

2) praktické životní skutečné případy:

Jsou to zhruba tyto okruhy:

Finance, právo, práce, daně, poplatky, pojištění, pošta, formuláře, požární bezpečnost, telefonování, inzerce, doprava, mimořádné události, řešení osobních problémů, zdraví, první pomoc, stravování, domácnost, rodina, životopis, živnost, výpočty v denní praxi a další.

Tedy reálné životní situace do kterých se určitě nebo pravděpodobně žáci v životě dostávají nebo dostanou, nebo které mohou nastat a na které mají být připraveni nebo být informováni tak, aby o nich měli aspoň základní povědomost.

Tento předmět neznám, možná se toto všechno a ještě více ve škole probírá, ale podle pohledu do učebnic pro střední školy se bere spíš cosi "vyššího" a státoprávního.

Mám pocit, že nebudu umět na tenhle příspěvek dobře odpovědět. Avšak proč tedy nezačít popisem jak učíme/ neučíme livskunskap na naší švédské škole?

Občanská výchova (ve švédštině samhällskunskap= občanske znalosti ) je u nás předmět do kterého se vleze cokoliv.

Podle učebnic a osnov by se v něm mělo vyučovat v prvním ročníku o demografických otázkách, trhu práce, tisku, rozhlase a televizi, ideologiích, demokracii, vládě a parlamentu a sociálních otázkách jako například o drogách a kouření anebo kriminalitě.

V druhém ročníku by se měly probrat ekonomické otázky a ve třetím ročníku mezinárodní politika.

Spousta tříd však má pouze jeden ročník vyučování občanské výuky a tak se předpokládá, že v těchto třídách udělá vyučující učitel výběr a povrchně probere vše to co žáci ve společensko-vědeckých třidách probírají celé tři ročníky!

Dříve existoval jednoroční předmět socialkunskap (sociální znalosti) kde se probíraly spíše ty “měkčí” stránky života. Tento předmět byl odstraněn z osnov přibližně před deseti lety. Část obsahu byl převeden do občanské výchovy jiná část do nově vytvořeného předmětu psychologie. Učitelé kteří dříve vyučovali socialkunskap začali vyučovat psychologii!

Já, jako učitel jsem s pomocí žáků a novinových článků krátce tento podzim hovořil v mé občanské výchově o mladých rodičích, oblečení které ukazuje kdo jsem, ubližování sobě samému, zneuživání moderních drog (extasy), homosexualnímu znásilnování, zdivočených pouličních demonstracích, chození za školu ….. snad i jsme měli více tématů avšak zrovna nyní si nevzpomenu na víc.

Share this post


Link to post
Share on other sites

Abstrakt: pracovni doba ucitelu - jen kdyz maji vyucovani nebo celou pracovni dobu?

na foru www.ceskaskola.cz probiha horliva diskuze o pracovni dobe ucitelu. Pracovni doba je ze zakona 42,5 hodiny tydne (v tom denne 0,5 hodiny na obed). Ucitele ale maji pracovni uvazek ze zakona na asi 21 az 23 hodin tydne. Bezna praxe a "zvykove pravo" je, ze v den, kdy neuci, je doma, nebo kdyz uci az od deseti hodin, prijde na desatou.

Nyni se pichlo do vosiho hnizda tim, ze podle Zakoniku prace musi byt denne 8 hodin na pracovisti at uci, nebo neuci.

V ucnovskem skolstvi je z tradicniho svazani s praxi, vyrobou, sluzbami apod, 8 hodinova pracovni doba samozrejmosti, nediskutuje se o tom, pracuje se vcelku denne 8,5 hodin.

Ucitele maji uvazek 23 hodin tydne, hodina trva 45 minut a samozrejme maji dozory na chodbe, v satne, v jidelne, suplovani za nepritomne kolegy, opravovani pisemek, vlastni pripravu a dalsi prace, ktere si noseji domu a tak jejich den (zvlaste ucitelek prvnacku a na zakladni skole vubec) - viz http://www.ceskaskola.cz/Ceskaskola/AR.asp...22&CAI=2124

Bylo zajimave vedet, jak to je v jinych zemich, protoze v ceskem rybnicku za rakosi do ostatnich vzdelavacich systemu vidi malokdo a ostatni nevi, jak to je jinde. Treba by takova informace byla podpora, treba pokora.. co ja vim.

Edited by Vladimir Havlicek

Share this post


Link to post
Share on other sites

V poslednim magazinu ”Skolni Svet” ,ktery jsem dostal od me odborove organizace byl nejzajimavejsi clanek napsany jednim osmdesatiletym duchodcem a byvalym ucitelem.

Popisuje jak jiz pred ctyriceti lety , aby mel argumenty vuci kritikum, meril behem jednoho roku svuj pracovni cas. Na jednu hromadku skladal kazdy den sve vyucovaci hodiny na druhou cas, ktery venoval skole svymi pripravkami, opravovanim pisemek a studiem kterym neustale zlepsoval svoji pedagogickou a profesionalni dovednost. Obe hromadky byli skoro uplne stejne a kdyz vsechen ten svuj nasbirany pracovni cas prirovnal se statistikou odpracovaneho prumerneho casu toho roku nijak se od sebe tyhle dva casy nelisly. Na zaver clanku se duchodce usmival s poznamkou, ze nic neni pod sluncem noveho, tim minil neutlumujici se debatu tykajici se pracovniho casu, ktery zde ve Svedsku ucitele odpracuji.

Jiz asi osm let musi kazdy ucitel na zacatku kazdeho terminu, tedy dvakrat behem skolniho roku odevzdat rediteli ramcovy pracovni cas skladajici se z vyucovacich hodin (patnact 60 minutovych lekci) a z casu kde je ucitel nalezitelny ve skolni budove. Ramcovy cas musi obsahovat 35 hodin v tydnu.

Jak jsme se do tehle situace dostali? Zda se me, ze obcane tehle zeme vzdy zavistive pokukovali po nas ucitelich a nasem “volnem” case. Ne jenom , ze se jim zdala nas pracovni tyden kratky a lenosivy. Tez vsechny prazdniny ktere jsme prozivali spolecne s zaky vyvolavaly zavist. Devet tydnu letnich prazdnin! Tyden zimnich (uhelnych) prazdnin! A dlouhe Vanocni a Velikonocni prazdniny! Spousta obcanu proste neverila, ze ucitleska prace se da nazvat praci.

Je to jiz mnoho let nazpet kdy jeden patek odpoledne navstivil tehdy jeste neznamy obecni politik skolu ve sve obci aby ji nasel ztichlou a lidoprazdnou. Napsal o svem sokujicim zazitku dlouhy clanek do nejvetsich rannich novin sikovne prirovnavajice pilne delniky, uredniky a zemedelce s lenosivimi ucitely. Myslim si, ze se prave od tohoto okamziku nase ucitelska situace postupne a nenavratitelne zde ve Svedsku zhorsovala.

A tak snad proto ucitelske odbory pristoupily na ramcovy cas vymenou za vyssi plat. Ten “vyssi plat” se zda byt tak minimalni ( v porovnani s ucitelskymi platy v byvale zapadni Evrope jsme snad na poslednim miste), ze vsem pripada, ze nase odbory se nechaly osalit ale ramcovy cas funguje a spousta reditelu a skolnich administratoru se o nej stara.

Co tedy delame ve skole kdyz nevyucujeme? Spousta z nas jsme ve skole abychom byli dostupni pro zaky a pro rodice. S zaky musime mit kazdy rok jeden nejlepe dva “vyvojove rozhovory” kde se snazime povzbuzovat a analyzovat co je v jejich studium dobre a co by se dalo zlepsit.

Mame spoustu konferenci: jednou tydne 30 minutovou konferenci kde reditel informuje. Dvakrat za mesic dvouhodinovou konferenci kde reditel informuje podrobne. Dvakrat do mesice dvouhodinovou konferenci kde vedouci ucitelskych tymu ( my pracujeme v tymech ….. ne jako jednotlivci) nas informuji o informacich o kterych je informoval nas reditel. Pak mame zaverecne konference a konference otevirajice skolni rok. A tridni schuzky a vecer ”otevrenych dveri” pro rodice zaku ze zakladnich skol, kteri se rozhoduji do ktereho gymnasia sve deti zapsat. A jednou za mesic odpoledni pedagogicke skoleni. Tohle je jenom namatkou; zcela jiste jsem nepopsal uplne vse co ve svem ramcovem case kazdy ucitel dela. Anebo by mel delat. Je mezi nami dost tech co se vsem konferencim vymykaji. Zrovna dnes jsem z jednim takovym kolegou mluvil. Namisto aby zde zustal tak jako ja protoze dnes vecer jsme do nasi skoly pozvali vsechny rodice nasich zaku aby mohli potkat vsechny vyucujici ucitele prave sbaloval svoje veci a chystal se domu.” Co Ti rekne reditel kdyz Te zde nenajde?” zeptal jsem. “Co by rekl vynada me a nic.” “A nestrhne Ti z platu?” nalehal jsem. “Ne to se jeste nestalo.” Tak trochu jsem mu zavidel tu jeho odvahu. Na druhe strane ja rad rodice mojich zaku potkavam ………

( Vcera jsem prijel domu v pul jedenacte vecer. A dnes jsme jiz od osmi ve skole i kdyz moje prvni lekce je az v 10,40. Proc jsem nezustal rano doma? Mam prece ramcovy pracovni cas!)

Share this post


Link to post
Share on other sites

Od profesora Jirky Janecka z Drnholce jsem nedavno obdrzel mail s nasledujicim textem:

Ná žádost naší členky a organizátorky letní školy historie dr. Jany Kohnové Vám posíláme informaci o XXI. ročníku LŠ historie pořádané PedF UK jako obvykle na FF UK. Dodatečně byl připojen zatím pracovní program LŠ. Rádi to činíme a věříme, že i letos se mnoho z našich členů LŠ účastní a obohatí své poznatky i o setkání se zajímavými přednášejícími. Výbor ASUD

A na pripojenych dokumentech byla nasledujici pozvanka:

Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta ve spolupráci s Filozofickou fakultoua Národním ústavem odborného vzdělávání Praha

pořádají

ve dnech 28. června až 2. července 2008 v Praze

Projekt „Letní škola historie“ má akreditační osvědčení MŠMT ČR pod č..j.: 11380/2007-25-273.

Přednášky se budou konat v budově FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha l

(Stanice metra trasy „A“ Staroměstská)

Vložné na LŠH činí 800,- Kč.

Společenský večer s rautem (pondělí 30. června) – poplatek 130 Kč

Vložné i poplatek za společenský večer lze platit u prezence nebo bankovním převodem

- bankovní spojení: UK v Praze, Pedagogická fakulta, M.D.Rettigové 4, Praha 1

číslo účtu: 85236011/0100, variabilní symbol: 647408

Součástí LŠH je prodejní výstava učebnic a odborné literatury.

Ubytování pro mimopražské účastníky lze zajistit

Podrobnější informace v příloze „Ubytování“.

!!! přihlášky k ubytování je nutné poslat do 30. května !!!

Ubytování, cestovné a stravu si hradí účastníci sami.

Náklady spojené s účastí na LŠH může škola učitelům hradit na základě osvědčení MŠMT o akreditaci.

Účastníci obdrží Osvědčení UK - PedF o absolvování letní školy historie

Program a organizace LŠH: PhDr. Jana Kohnová, Ph.D., PhDr. Maria Bezchlebová

Kontaktní adresa - přihlášky posílejte na adresu: Paní Eva Kalousová, ÚPRPŠ, PedF UK,

Hloubětínská 26, 198 00 Praha 9 - Hloubětín

nebo na e-mail: jana.parysova@pedf.cuni.cz

Tel. 221 900 728; fax: 224933065

PROGRAM XXI. LŠH bude pravidelně aktualizován

Sledujte: http://www.pedf.cuni.cz/uprps

Termín odeslání přihlášek je do 16. června 2008

Srdečně zvou garanti PhDr. Maria Bezchlebová a PhDr. Jana Kohnová, Ph.D.

A program Letni skoly historie je tak zajimavy, ze i ja rad bych do prahy jel a letni skoly se zucastnil.

Témata XXI. LŠH

S několika předními osobnostmi ještě jednáme, jejich jména proto neuvádím.

Názvy přednášek jsou pouze pracovní, nejsou autorizovány.

prof. Jan Kuklík – Politický systém 3. republiky,

doc.PhDr.Alena Míšková – Německá (Karlova) univerzita v letech 1939-1945

prof. Milan Hlavačka – Občanská společnost v 2. polovině 19. století

Jiří Dienstbier - Kosovo

prof. Petr Čornej - Jiří z Poděbrad

prof. PhDr. Zuzana Lehmannová - Komparace kultur

prof. K.Charvátová a spoluřešitelé projektu - Výchova ke vztahu ke kulturně historickému

dědictví – nové průřezové téma

Jana Kohnová – Šedesátá léta a studenti

Pavel Štingl - Zpráva o Lodži, přednáška, film, výstava

prezentace příkladů z praxe, EUSTORY, ASUD

společenský večer U Platóna

prodejní výstava učebnic a odborných historických publikací

2.7. Exkurze: Vyšehrad – prohlídka s průvodci

Doufam, ze mnoho dejepisaru bude s temito prednaskami velice spokojeno.

Edited by Dalibor Svoboda

Share this post


Link to post
Share on other sites

Měl jsem radost když jsem před pár dny dostal tento mail.

Vážení,

na webové adrese projektu "Bojovníci proti totalitě pohledem dětí" jsou k dispozici základní informace o tomto projektu. Viz: http://www.bojovniciprotitotalite.cz/pages/show/10/

Naše ZŠ je v rámci Libereckého kraje jednou ze dvou základních škol, které se do projektu zapojily.

V rámci hlasování veřejnosti můžete případně po shlédnutí dát svůj hlas pro náš dokument, na této adrese

http://www.bojovniciprotitotalite.cz/videa/show/56/

Dokument natočila tvůrčí skupina žáků 9. tříd pod vedením našich pedagogů. Podrobnější informace budou k dispozici na naší školní webové stránce.

Děkujeme

Mgr. Libor Šmejda

ZŠ Česká Lípa, 28. října 2733

487 714 818

lsmejda@zs-spicak.cz

www.zs-spicak.cz

Myslím si, že Bojovníci proti totalitě pohledem dětí je vynikající projekt. Doufám, že se ho zůčastní co nejvíce škol.

Share this post


Link to post
Share on other sites

Please sign in to comment

You will be able to leave a comment after signing in



Sign In Now
Sign in to follow this  
Followers 0