Jump to content
The Education Forum
  • Announcements

    • Evan Burton

      OPEN REGISTRATION BY EMAIL ONLY !!! PLEASE CLICK ON THIS TITLE FOR INFORMATION REQUIRED FOR REGISTRATION!:   06/03/2017

      We have 5 requirements for registration: 1.Sign up with your real name. (This will be your Username) 2.A valid email address 3.Your agreement to the Terms of Use, seen here: http://educationforum.ipbhost.com/index.php?showtopic=21403. 4. Your photo for use as an avatar  5.. A brief biography. We will post these for you, and send you your password. We cannot approve membership until we receive these. If you are interested, please send an email to: edforumbusiness@outlook.com We look forward to having you as a part of the Forum! Sincerely, The Education Forum Team
Sign in to follow this  
Dalibor Svoboda

O pedagogice a vyučování.

Recommended Posts

Myslím si, že Bojovníci proti totalitě pohledem dětí je vynikající projekt. Doufám, že se ho zůčastní co nejvíce škol.

Souhlasím a děkuji za odkaz! Umístím ho v nejbližší době na nástěnku Učitelského spomocníka. Zdravím z Prahy.

Share this post


Link to post
Share on other sites

Před několikami dny upoutal moji pozornost článek hodnotící výuku moderních dějin na českých školách.

Pod rubrikou Výuka novodobých dějin se zlepší popisuje článek v Lidových Novinách znalosti žáků větou ”Máme nedostatečné či nemáme téměř žádné informace o období mezi lety 1948 a 1989” .

Tahle i dost překvapitelná situace přišla na vědomí ministra školstvi s pomocí průzkumu udělaného společností Člověk v tísni.

Podle Karla Strachoty, ředitele programu Jeden svět ve školách je výuka novodobých dějin nekoncepční, chybí pomůcky i metodické materiály. Část učitelů se dokonce tomuto tématu prý záměrně vyhýbá.

S výukou dějepisu na školách není spokojen ani ministr školství Ondřej Liška a připouští, že někteří učitelé skutečně neumějí (o době komunismu u nás) příliš kvalitně učit. Jeho komentář k situaci je „Výuka dějepisu je v mnoha případech nedostatečná a neuspokojivá a je nutné, aby se to změnila,“

Jak tedy by se měla změnit? A co ji vlastně konkretně chybí na všech těch školách kde se o ni dějepisáři snaží? Ze své zkušenosti kterou jsem získal návštěvami základni školy v Drnholci vím, že je ambiciozní a důkladná.

Celý článek si lze přečíst na:

http://www.lidovky.cz/vyuka-novodobych-dej...37_ln_domov_mtr

Share this post


Link to post
Share on other sites

Komunisté chtějí měnit učebnice

PRAHA 6. března 2009 | 20:25

Komunisté obnovili boj za socialistickou výuku dějepisu na školách. V lednu pražská komunistka Marta Semelová podepsala výzvu, v níž žádala, aby učitelé zmiňovali i kladné stránky minulého režimu. Nyní se do věci vložila Semelovou vedená Odborná sekce školství Ústředního výboru KSČM a v několikastránkovém textu s názvem „Zajímalo by nás...“ se pustila do polemiky s konkrétními učebnicemi.

Semelová a spol. autorům knih vyčítají řadu chyb a záměrných manipulací. Vadí jim například naprostou většinou odborníků podporované tvrzení, že pád komunismu v Evropě spoluzavinil dezolátní stav ekonomik socialistických států, nebo odstavec o tom, že studenou válku odstartoval svou politikou Stalin.

Spor o doboj

Text podle Semelové „existuje již asi rok“, během posledního měsíce ho prý ale odborná sekce školství aktualizovala. „Chceme, aby se historie objektivně vykládala,“ vysvětluje Semelová a dodává, že ideální by bylo uspořádat seminář s historiky, na němž „by se tyto otázky řešily“. Jestli by ale měli historikové zájem diskutovat s učitelkou matematiky, tělocviku a češtiny na pražské základní škole, je otázkou.

Text nejčastěji polemizuje s historiky Janem Kuklíkem a Jiřím Kocianem, autory učebnice pro žáky devátých tříd s názvem Dějepis – nejnovější dějiny. Semelové vadí třeba to, že autoři zmiňují při výkladu druhé světové války legendární odbojovou skupinu Tři králové, „avšak o Juliu Fučíkovi, Marušce Kudeříkové nebo Eduardu Urxovi si žáci nepřečtou nic“.

Jan Kuklík, přední český odborník na období okupace, si za učebnicí stojí: „U Tří králů je osobní statečnost jasná a příkladná, navíc jde i o efektivitu – získali řadu důležitých zpravodajských informací, a navíc tu byly jejich pokusy o sabotáže.“ Naopak Fučík podle Kuklíka jednoznačným prototypem hrdiny není: „Nejde o to nasazovat Fučíkovi psí hlavu, on to ale žádný hrdina bez bázně a hany nebyl. Ostatně to sám o sobě napsal, což ukazuje úplná a neretušovaná verze jeho Reportáže psané na oprátce.“

Kuklík: Semelová se mýlí

Text Kuklíkovi s Kocianem zazlívá řadu dalších údajných omylů. Například to, že prý umenšují zásluhy sovětských vojáků při osvobození Prahy, když píší, že 8. května večer „boje v Praze utichly“ a druhý den „do téměř již svobodného města přijížděly tanky“.

Semelová se snaží prokázat pravý opak a cituje v této souvislosti báseň Jaroslava Seiferta Květnové noci, ve které se praví, že „noc čtvrtá (tedy z 8. na 9. květen. pozn. red.) byla ze všech nejhorší“. Na závěr se pak Semelová ptá, kdo má pravdu - autoři učebnice nebo „nositel Nobelovy ceny za literaturu“.

I tady, ale Kuklík tvrdí, že se Semelová mýlí: „Praha byla ohrožena hlavně během noci ze 7. na 8. května. Odpoledne 8. května začalo platit příměří, které s Němci dojednala Česká národní rada. V noci pak k jistým bojovým střetům docházelo, báseň ale realitu přesně nepopisuje.“

Kritiku sklidil za svoji učebnici -Dějiny moderní doby také historik Vladimír Nálevka. Jeho „provinění“ spočívá v tvrzení, že studenou válku veřejně odstartoval Stalinův projev z února 1946 a nikoliv Churchillův slavný projev ve Fultonu z března téhož roku. Podobně jako Kuklík Nálevka o pravdivosti svých slov nepochybuje.

„Studená válka vznikla z rozporů mezi velmocemi a především Stalinovou agresivitou. Churchil samozřejmě nezačal studenou válku, on ji jenom pojmenoval. Studená válka začala daleko dříve než toho 5. března, kdy vystoupil Churchill. Stalinův únorový projev odkrývá jeho obavy a záměry. Je náznakem toho, že se vrací k politice obklíčené pevnosti. V tomto směru má paní Semelová školní znalosti,“ namítá odborník na moderní světové dějiny Nálevka.

Faux pas? Srovnávat Horákovou se Schrammem

Všem autorům učebnic bez rozdílů spílá Semelové tým kvůli komunisty popravené Miladě Horákové. „Zajímalo by nás, proč se autoři učebnic stavějí kriticky k popravě M. Horákové a současně velkoryse přehlížejí oběti nositelů „pravé demokracie“? Má snad v propadlišti dějin zmizet jméno zavražděného Augustina Schramma... Rudolfa Šmatlavy... Aničky Kvášové... a řady dalších?“

Voják Šmatlava zemřel v prosinci 1952 při přestřelce s protikomunistickými odbojáři. Funkcionářku Kvášovou už v lednu 1952 zastřelila při asi nejkontroverznější protikomunistické akci jiná skupinka odpůrců režimu.

Faktem ale zůstává, že oba byli naprosto řadoví představitelé režimu, kdežto v případě Horákové šlo o významnou političku, jejíž smrt vzbudila kritické ohlasy v celém demokratickém světě. Za úplné faux pas lze pak považovat srovnávání popravy Horákové se záhadnou vraždou agenta NKVD Schramma, který se podle některých svědectví měl podílet na smrti Jana Masaryka.

Historicky neudržitelné je i pokus týmu Semelové ukázat, že komunistický režim ekonomicky neselhal citováním statistik. Podle nich například národní důchod Československa v letech 1948 až 1989 vzrostl více než sedmkrát a průmyslová výroba dokonce čtrnáctkrát.

„Ta čísla neříkají naprosto nic. Když vyrobíte miliony tun oceli ročně, budete mít obrovské HDP, ale lidé budou třeba umírat hlady... V tržní ekonomice jsou hodnoty určovány na trhu, při centrálním plánování je ale cena taková, jaká se naplánuje,“ vysvětluje David Lipka z Vysoké školy Ekonomické.

Tohle je velice zajímavý článek. Ví o tehle diskuzi učitelé dejepisu na českých školách?

Share this post


Link to post
Share on other sites

Please sign in to comment

You will be able to leave a comment after signing in



Sign In Now
Sign in to follow this  

×